-
Nejnovější
-
Kultura a umění
-
Období
Zemřel papež a samozřejmě jde do nebe. Zaťuká na bránu a z ní vykoukne svatý Petr.
„Jméno?” zeptá se dost stroze.
„Svatý Otec.”
Svatý Petr projede na terminálu databázi a zavrtí hlavou: „Je mi líto, ale nikdo takový do nebe jít nemá.”
„Tak zkuste Jan Pavel II,” naléhá příchozí.
Bez výsledku: „Ne, ani ten tady není.”
„Tak zkuste... jo... zkuste Wojtyla, Karel.”
A svatý Petr opět: „Ne, nikdo takový v počítači není, pane.”
„To snad není možné!” rozčílí se papež. „Celý život si odříkám, snažím se jít příkladem, stamiliony lidí dole na zemi mě uctívají a vy mě teď nechcete pustit do nebe? Jak si to představujete? Co to má znamenat?”
Svatý Petr spiklenecky zamrká a ukáže prstem: „Koukněte támhle nahoru, zdraví vás skrytá kamera!”
Další vtipy z kategorie
„Náš krotitel,” chlubí se ředitel cirkusu, „strkal ruku do lví tlamy.”
„A jak to dopadlo?” zajímá se známý.
Ředitel odpoví: „Píše tou levou!”
-
+


15. 12. 2011
Na nudné divadelní premiéře se ozve z první řady: „Zhasněte světlo, chce se mi spát!”
Tu se z poslední řady ozve: „Nezhasínat, dočtu si noviny.”
-
+


15. 12. 2011
Jeníček a Mařenka v lese narazili na chaloupku zlé hajzlbáby.
-
+


15. 12. 2011
Co je vrchol soustředění?
Když převrhnete mnicha, který se modlil v tureckém sedu, a on se v klidu modlí dál na zádech.
-
+


15. 12. 2011
Vlastní pohřeb byl jedinou společenskou událostí, na které se ten známý bavič nezasmál.
-
+


15. 12. 2011
„Ano, Plaváčku, tohle je děd Vševěd,” řekla chlapci sudička, hnedka co vylezl z úkrytu. „Je to děd Vševěd, ale ani ve snu by ho nenapadlo, že jseš ve skutečnosti můj syn!”
-
+


15. 12. 2011
Jeptiška přiběhne za matkou představenou: „Ach, matko představená, pomozte mi, zhřešila jsem. Milovala jsem se s mužem.”
„Běžte do kuchyně a snězte citron!” přikáže jí matka.
„A myslíte, že to pomůže?”
„Ne, ale zmizí vám ten blažený výraz ze tváře!”
-
+


15. 12. 2011
Čarodějnice opravuje kolegyni: „Jaképak čáry máry? Teď už snad čáry eura!”
-
+


15. 12. 2011
Sudička Plaváčka dobře schovala, aby ho její muž děd Vševěd, až přijde domů, nenašel. Ale sotva Vševěd vstoupí do světnice, už se znepokojuje: „Čuchám, čuchám člověčinu... Někoho tu, matko, máš!”
Sudička se rozčílí: „To sis, Plaváčku, alespoň jednou za rok nemohl umýt nohy?!”
-
+


15. 12. 2011
Když jsem byl dítě, celé noci jsem se modlil, aby mi Bůh seslal nové kolo. Pak jsem pochopil, že takhle Bůh nepracuje. Tak jsem kolo ukradl a požádal ho o odpuštění.
-
+


15. 12. 2011